Cichorium intybus - Čekanka obecná

Slovensky: Čakanka obyčejná

 

Vlastnosti:

  • hořká, chladivá, pálivý, V+PK-
 
Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)
 
Popis:
 
            Vytrvalá, léčící bylina i přes 1 m vysoká, která v prvním roce vyhání růžici listů, stonek vyrůstá obvykle až v roce druhém. Stonek větvený, zprohýbaný, poměrně slabý, ale tuhý, přízemní listy kracovité, horní lodyžní podlouhle kopinaté, slabě chobotnatě zubaté. Květy asi 3 až 4 cm v průměru, modré, vzácně růžové nebo bílé. Kvete v VII až X. Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny - a odtud také zřejmě vznikl český název rostliny.
 
Stanoviště:
 
              Ruderální porosty podél cest, železniční náspy, pole, mýtiny, světliny, sušší louky, meze, příkopy, pustá místa.
 
Rozšíření:  
 
              V ČR hojně, v podhůří jen roztroušeně, celkově takřka celá Evropa, severní Afrika, západní Asie, u nás od nížin až do vyšších pater podhůří. Jako pěstovaná rostlina byla zavlečena na Sibiř, do východní Asie, Severní i Jižní Ameriky, jižní Afriky, do Austrálie, na Nový Zéland
 
Sběr a účinné látky:
 
             Sbírá se kořen (Radix cichorii), někdy i nať (Herba cichorii) nebo list (oboje nejlépe před rozkvětem) nebo květ, jenž je nejlepší hned v rozkvětu. Kořen se sbírá na podzim (září až listopad) nebo na jaře, po sběru a po omytí se rozřeže na asi 15 cm dlouhé kousky a suší ve stínu nebo při umělém sušení při teplotě max. 50 °C. Kořen je dlouhý až 30 cm a v průměru mívá okolo 15 mm. Květ se sbírá nejlépe za slunečného počasí v odpoledních hodinách.
 
Zdravotní účinky:
  • droga povzbuzuje chuť k jídlu
  • působí mírně projímavě, močopudně a žlučopudně, užívá se při nechutenství, zácpě
  • má vliv na látkovou výměnu
  • užívá se při žlučových kaméncích, zánětech močových cest, při ledvinových kaméncích
  • zvyšuje tvorbu žluči
  • příznivě působí na funkci jater a žlučníku
  • léčí záněty v trávícím traktu
  • zlepšuje účinnost resp. tvorbu žaludečních šťáv bez podstatného zvyšování jejich kyselosti
  • lze ji použít při léčbě jaterních chorob (žloutenka) i v léčbě nemocí sleziny
  • v játrech působí jako protijed při otravách například zkaženými potravinami
  • dále léčí záněty zažívacího ústrojí
  • zlepšuje činnost srdce
  • zevně lze aplikovat při některých kožních chorobách (vyrážky, vředy, uhry), očních zánětech (užívá se výhradně květ) nebo na zanícené či opuchlé klouby
  • čistí krev
  • pomáhá při cukrovce
  • močopudností přispívá ke snížení nadváhy
  • pravidelné pití čaje nebo kávy z kořene čekanky pomáhá hubnout i snižuje hladinu cukru v krvi a prospívá vnitřním orgánům
  • ve středověku se jí léčila trudomyslnost, smutek a melancholie
  • byli jí připisovány kladné účinky na cévy, proti hemeroidům a na pokožku
 
Kontraindikace:
  • patrnost je nutná při žlučníkových kamenech
  • alergické reakce na čekanku jsou vzácné
 
Recepty:
  • obvykle se užívá nálev jedné čajové lžičky na 200 ml a to 2x až 3x denně
  • v kombinaci se semeny petržele v poměru 2:1 se zvyšuje její diuretický efekt
  • čekankový čaj je vhodnou prevencí proti častému nočnímu probouzení
  • droga se rovněž často míchá s jablečníkem, heřmánkem nebo smetankou, čerstvá šťáva z kořene vmasírovaná do pokožky hlavy podporuje růst vlasů
Čistící a osvěžující kůra – vhodná zejména na jaře před velikonocemi:
  • květ vřesu 50g
  • kořen jehlice trnité 25g
  • vrchovatou polévkovou lžíci směsi dáme do 0,4l studené vody, přivedeme k varu a vaříme 1 minutu a necháme 30 minut vyluhovat, přecedíme a rychle vypijeme
  • délka kůry 3 týdny 4x denně
 
Užití:
 
              Zatímco v léčitelství lze využít planě rostoucí čekanky, pro další využití je čekanka pěstována ve dvou odrůdách:
  • Listová čekanka (Cichorium intybus var. foliosum) pochází ze Středomoří nebo z Egypta a znali ji již lidé v době Antiky a již tehdy ji konzumovali jako salátovou zeleninu s léčivými účinky. Dodnes je v některých oblastech Evropy (Španělsko, Franci, Itálie) připravován z jejích listů sirup, velmi chutné jsou prý i mladé listové výhonky uvařené ve slané vodě a potřené máslem. Někdy koncem 18. století nebo počátkem století 19. zahradník v bruselské botanické zahradě nechal přezimovat kořeny listové čekanky pod vrstvou země. Když zem rozhrnul, zjistil, že čekanka vytvořila tzv. puky, což jsou nahloučené a k sobě pevně přitisklé listy bez zeleného barviva. Dnes jsou čekankové puky často pěstovány jako jemná, zimní, lahůdková zelenina zejména v západní Evropě. Připravují se jako sladkokyselé saláty, saláty se smetanou nebo jogurtem, dušené na másle nebo zadělávané na smetaně. Právě v zimních měsících jsou zdrojem nejen vitamínu C, ale také karotenu či glykosidu intybinu (viz. výše)
  • Z kořenové čekanky (Cichorium intybus var. sativum nebo radicosum), resp. z jejích sušených kořenů se připravuje již od 17. století náhražka kávy, tzv. cikorka (podle latinského názvu čekanky). Pražením kořenů přítomný inulin a další cukry karamelizují, čímž vzniká tmavohnědé zbarvení cikorky, hořčiny se částečně rozkládají, při kterémžto procesu se uvolňují aromatické látky. Význam cikorky značně vzrostl v době napoleonských válek, kdy byl omezen dovoz kávy do Evropy
 
Čekanka v Českém herbáři z roku 1899:
 
             Čekanka (Cichorium Intybus) má kořen masitý, hořkou mléční šťávou naplněný, lodyhu přímou, často několik stop vysokou. Květy jsou barvy modré. Roste na mezích a podél cest. Pěstuje se též, poněvadž z kořene vyrábí se surogát kávy, tak zvaná cichorie.
             Cukrovaný kořen tento dává se dítkám, které mají škrkavky. Také se dává proti žloutence a blednici. Užívá se též jako rozpouštějící lék proti zácpě a zašlemování žaludku i střev, zvláště pochází-li ono od zlaté žíly.
             Vezmou se 2—3 loty kořene a svaří se v mázu vody až na polovic, a pak se užívá po lžíci odvar tento. Také lisuje se šťáva kořene a přimíchá se jí 3-4 lžíce do šálku kávy nebo polévky. Voda upravená z květů sílí zrak a zprošťuje lidi mnohých bolestí.
              Proti chrkání krve užívá se šťáva z kořene; pro souchotináře svaří se 2—3 loty kořene sušeného v 2 mázech vody půl hod. a pije se pak po šálku. Proti křečím a bolestem podobným se pije odvar květů. Šťáva rostliny má týž účinek jako šťáva z kořene. Také proti očnímu zánětu se užívá odvar čekanky a chrpy, v stejných dílech smíšené.
 
Magie:
  • kněží ve starém Egyptě konzumovali před magickými úkony nať čerstvé čekanky jako léčivý a posilující prostředek
  • podle východní magie, kdo se potřel čekankovou šťávou smíchanou s olejem, nabyl krásy a obliby u každého a vše se mu dařilo
  • u Keltů byla považována za nevěstu Slunce, ztělesnění rostlinné bohyně, která se provdala za slunečního boha
  • sv. Hildegarda tvrdí, že kdo nosí čekanku u sebe, usiluje o vládu a přivolává tak na sebe nenávist jiných lidí
 
Obsažen:
Literatura:
 
  1. Dugas, D.: 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Knižní expres, Ostrava, 2007
  2. Frawley, D., Lad, V.: Rostliny v ájurvédě, Volvox Globator, Praha, 2006
  3. Janča, J., Zentrich, J.: Herbář léčivých rostlin díl 4., Eminent, Praha, 1997
  4. Storl, W., D.: Čarovná moc rostlin, Knižní klub, Praha, 2007
  5. Zentrich, J.A.: Byliny v prevenci, Fontána, Olomouc, 1991
  6. Kolektiv: Bylinky z klášterní lékárny, Knižní klub, Praha, 2004
  7. www.botanika.wendys.cz

 Autor: Fakír

Pro praktikanty, příznivce a studenty ájurvédy
  • Vítr zakázat nemůžeš, ale můžeš postavit mlýn

    Holandské přísloví


  • Vůdců je na sta, ale dobrých žáků je pořídku

    Ramakrišna

  • ­Zdraví pochází z přirozeného rovnovážného stavu dóš. Moudrý člověk je udržuje v rovnováze. 

    Čaraka


    ­
  • Zajíc předhoní lišku, protože zatímco liška běží za obědem, zajíc běží o život

    Petr Pacovský


    ­
  • ­Zdravý spánek, stejně jako správná strava, je základem zdraví

    Čaraka


    ­
  • Zlo je jenom nedostatek dobra.

    Platón

  • Změň vztah k věcem, které tě znepokojují a budeš od nich mít pokoj

    Marcus Aurelius


    ­
  • Nemoci nepadají z nebe, nýbrž jsou
    výsledkem malých hříchů, které
    denně spácháme.
    Hippokrates
  • Nesuďte a nebudete souzeni

    Lukášovo evangelium
  • Život žitý ve shodě s přírodou a s rozumem je cestou ke svobodě.

    Zenón z Kitia

  • Pamatujte na úctu k sobě, úctu k druhým a  odpovědnost za své chování.
    Dalajláma

  • Chceme-li nalézt základní příčinu našich nemocí, zjistíme, že jsou to následky odtržení se od Zákona ­
    Paracelsus
  • ­

    Bděte tedy, protože neznáte dne ani hodiny ...

    ­

    Matoušovo evangelium

Ájurvéda Brno
Sledujte nás na:   

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s těmito pravidly.